Na komíny jsou napojené krby a krbová kamna, aby se dalo přitopit mimo sezonu, hlavní část vytápění ale zajišťuje obecní kotelna na biomasu.
V obci s 220 obyvateli to rozhodně není obvyklé a taky chvíli trvalo, než lidé tento nápad přijali. „Je to jiné topení, než když se naložilo uhlí nebo dřevo do kotle. Lidé se to museli naučit a na začátku nám za to leckdo vynadal,“ usmívá se Boleček.
Vyprávěním se vrátil do roku 2000, kdy kotelnu postavili. Směřování Hostětína, který nedávno získal celostátní ocenění ekologický Oskar, ale začalo ještě o pět let dřív.
Dnes tedy trvá čtvrt století a nikdo z místních už se nediví. Na kotelnu je napojeno 90 procent rodinných domů.
Jako první ekologická stavba v obci ale vznikla kořenová čistička. Tehdy ještě nebyla řeč o dlouhodobé vizi a směřování k ekologii.
Obec prostě jen neměla čističku odpadních vod a kvůli tomu na ni úřady uvalily už v 70. letech minulého století stavební uzávěru. Té se potřebovali zbavit.
„Kořenovka byla jedno z možných řešení, a protože to bylo ekologické a taky ekonomicky vycházela příznivě, rozhodli jsme se pro ni,“ vzpomíná starosta.
Zároveň na rovinu přiznává, že odborné veřejnosti jsou kvůli tomu trnem v oku. „Prý jsme spíš adepti na anticenu,“ povzdechl si.
Kořenová čistička vybudovaná na konci 90. let totiž nedokázala držet krok se stále přísnějšími limity. Především neumí odbourat fosfor z odpadních vod.

Hostětín přitahuje pozornost například kořenovou čističkou odpadních vod.
Jenomže přečištěná voda vytéká do potoka Kolelač, který je přítokem nedaleké Bojkovické přehrady. A to je samozřejmě problém.
Proto v Hostětíně chystají intenzifikaci čističky za zhruba tři miliony korun. Začít s ní měli letos, přípravu prací ale zpozdila koronavirová krize. Po přestavbě bude čistička využívat modernější technologii a zvládnout má i rozrůstající se rodinnou zástavbu.
Sedm tisíc návštěvníků ročně
Nejde o místo, kde by vznikaly obří satelity. Za posledních dvacet let počet obyvatel spadl z 250 na 210. Už několik let po sobě se ale zase zvedá. Zhruba o deset občanů.
Mladí lidé, kteří tady vyrostli, zůstávají a zakládají rodiny. Obec skrytá v kopcích na trase mezi Slavičínem a Bojkovicemi ale láká i lidi odjinud. Roste taky počet dětí. „Na školku to ale určitě nebude,“ vysvětluje Boleček.
Ta v obci nebyla, jen jednotřídní škola. I tu zavřeli zhruba před 50 lety, školáci od té doby dojíždějí do sousedního Pitína. Na návsi je prodejna smíšeného zboží, obecní úřad, v jehož čele stojí neuvolněný starosta, a kousek dál hasičárna.
Přesto je Hostětín turistickým tahákem celé oblasti. Ročně obec navštíví zhruba sedm tisíc lidí, kteří přijíždějí na akce pořádané Centrem Veronica.
Organizace tady vybudovala vzdělávací a informační středisko a je duší ekologické proměny obce, jež byla před rokem 1989 na vymření.
Udržitelný rozvoj není jen vzletné heslo
Pořádá exkurze po místních ekologických projektech, odborné semináře, konference, workshopy. Má široký záběr – od školáků přes veřejnost po odborníky z tuzemska i zahraničí. Hlavní myšlenkou je udržitelný rozvoj. Ne jako vzletné heslo, ale jako jednoduchý fakt.
Proto se v kotelně topí štěpkou z nejbližšího regionu. Proto obec neprodala řezivo ze svého lesa, ale nechává ho uložené v prostorách kotelny. „Mohli jsme ho prodat a mít příjem. Ale víme, že ho budeme za čas potřebovat a pak bychom kupovali dřevo třeba z Jeseníků,“ vysvětluje Boleček.
Stejně tak místní moštárna zpracovává jablka z okolí a také návštěvníci Centra Veronica konzumují jídlo z místních zdrojů.

Místní moštárna zpracovává jablka z okolí.
Lidé v obci změnu myšlení přijali, když se tady staví nové domy, jsou nízkoenergetické. A dodnes v obci rezonuje návštěva britského následníka trůnu, prince Charlese, třebaže už je to deset let stará záležitost.
„Pořád tím žijeme. Tehdy se šel jako první podívat na kotelnu a potom prošel dolů na náves. Lidé mu dělali špalír kolem cesty,“ vzpomíná Boleček.
Že jich v Hostětíně není na takovou atrakci dost? „Sem přijelo lidí, to zdaleka nebyli jen místní,“ směje se.
Princ Charles pobyl v obci asi tři hodiny. Je znám svým zaměřením na ochranu životního prostředí a zdejší aktivity pochválil. Hostětín byl jednou ze tří zastávek jeho tehdejší návštěvy v České republice. Po Praze a Brnu.
Ale zpátky k projektům. Po čističce přišly na řadu solární systémy na ohřev užitkové vody pro rodinné domy. „To bylo všechno svépomocí, pomáhal jsem to tady montovat na střechy. Až později přibyly i solární panely, které zásobují elektřinou veřejné osvětlení a obecní budovy,“ vzpomíná starosta.
Panely jsou rozložené na stráni za kotelnou, mimo rodinnou zástavbu. Ročně vyrobí o něco málo víc, než obec spotřebuje pro vlastní provoz. S osvětlením mají velké plány i do budoucna.
„Kdyby byly finance, bylo by krásné mít nejen šetrné, ale navíc chytré veřejné osvětlení. Takové, které zaznamenává pohyb a podle toho se víc rozzáří a pak zase pohasne,“ říká starosta.
Zvažují nabíjení elektromobilů
Akutněji potřebují vyřešit zásobování vodou. Momentálně lidé využívají vlastní studny, v několika případech mají i skupinové vodovody napojené na společný rezervoár.
Zdroj, který by utáhl celou obec, však v její blízkosti není, a proto nyní čekají na výsledky studií, které mají najít řešení.
Jako výhru si obec ze soutěže odnesla solární ohřev na užitkovou vodu do jedné budovy. Úvahy, kterou vybrat, nebyly složité. Obec má sociální bydlení se třemi byty. „Tam to bude využité nejlépe,“ míní starosta.

Obecní kotelna na biomasu. Starosta Jaroslav Boleček ukazuje dřevní štěpku.
Kromě toho budou mít na rok zapůjčený hybridní automobil. A protože Veronica využívá elektromobil a řada návštěvníků také, uvažují i o nabíječce.
Obecní rozpočet čítá zhruba tři miliony korun, veškeré projekty tak stojí i padají s dotačními penězi. Hostětín je ale v jejich získávání mimořádně úspěšný.
Před třemi lety sem třeba doputovalo 10 milionů korun, za které přestavěli budovu bývalé školy na komunitní centrum. Právě v těchto dnech se kolauduje a na jeho vybavení přispěli místní.
„Lidé jsou na obec hrdí, to bylo znát, když tady byl britský princ. Ale nejvíc to myslím prožívají rodáci, kteří žijí mimo obec. Ti se Hostětínem skutečně chlubí,“ uvažuje Boleček.
Ostatně právě oni zaplatili zvoničku u obecního úřadu. Kdo si zazvoní, ten se do Hostětína znovu vrátí.